Někdy se šíří smutekjako když táhne mrakjako šero či soumrakjako krajkový závojzakrývajíc bledou tvářNěkdy je duše uvadlájak nevýrazná hudbajak smutná violajak poslední výdechKam ukryla se radostsmích a vtip či veselíza deštivou záclonuči šera špíny v zákoutíMožná donutím semožná se tam doplazíma zkusím v křeči smíchuzahnat slzavé nutkáníA možná jen počkámaž vysvitne slunceV náruči světla je můj stínsmutek…