A jejda dějiny !

Stroj času tiká  jako kyvadlové hodiny v obýváku. Pomalé tik a za chvíli tak. Z jiného úhlu pohledu se dějiny odvíjí jako zrychlený film. Čas rychle střídá jaro, léto podzim, zima, dětství dospělost stáří. Ještě před pár stovkami let neexistovali cesty, domy byly dřevěné, tu nějaký Germán, tu nějaký Slova. Občas šarvátka. Každodenní starost o chleba. Zdá se výhodné mít panovníka. Je bohatý, může si dovolit platit vojáky, je to náš ochránce. Pro první Přemyslovce se začínalo zdát být výhodné, sjednotit poddané vírou. Nejprve Němci z Mohuče, později Cyril s Metodějem z Byzance. Ať si lid vybere. Latinskou mši nebo Slovanskou…. A o pár století později: Ale. Ale . Ale. Zdá se, že kromě panovníka, panuje i bohatá šlechta. Ale . Ale. Dokonce i církev má velké slovo. Lidí přibývá a přibývá problémů. A tohle ne. To tedy ne. V církvi nechceme nešvary. A to ne to tedy ne. Panovník si dělá příliš, co chce. A ti jeho rádcové! Hrůza pomyslet jak myslí jenom na sebe. To chce válku pánové. Trochu se poprat a hned bude veseleji. trochu přemístit zatuchlé majetky. A heleme se. Církev už vlastní třetinu polí. Dostala je od zbožných lidí. To je sice pravda. Ale tohle jsme si nedomluvili, aby nám konkurovala. My, král, jsme si ji pozvali, aby lid stmelovala, ale aby poslouchala mne a ne nějakého Krista či Papeže. Všechno má být podřízeno králi. Hojta, hojta, hojta. Tohle ne , panovníku, to ne. My nechceme být závislí na laicích, na lidech, my patříme Kristu. A tak tedy do boje. Tvoji kamarádi budou s tebou. Moji kamarádi budou se mnou. Ať se děje vůle Boží. Kdepak vůle Boží, volá mnich. Bůh nebere svobodu, ale dává. Co zasejete, to sklidíte. No vida, že to jde. Pár Josefínských regulí a špetka Marie Terezie a už je zase rovnováha. A to ne. My chceme žít, volá šlechta. My chceme dál mít pracovní síly zajištěné. Pryč s městy, pryč s továrnami. Dělnická třído, to si přece nenecháš líbit. To tedy ne. Internacionála. Spojte se. A hele to je něco. Kulomet, tank a letadlo. Páni to jsou bitvičky. A těch mrtvých. Lidojedi by měli zásoby na celý život. Pár miliónů lidí sem. Pár miliónů lidí tam. Však se narodí noví. A hele : černých je víc jak bílých. To bychom jim mohli otrokářství oplatit, co říkáte? A křesťanů už bylo taky dost. Co takhle muslimství? A já vám na to kašlu. Neblbněte. Vždyť to jsou také lidé. Víš co , já jdu na pivo. A vy pojďte také. Vždyť je život krátký.

Příspěvek byl publikován v rubrice Na procházce hlavou a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *