Temná noc Ke všemu obrátit se zády už nic není a už na ničem nesejde. A vzpomínky jsou jak teplé noční nebe rozsvěcují a zhasínají jedna podruhé. A když i to poslední pouto zmizí, pak otevřou se dveře a postava v bílém, s úsměvem a radostí vysloví tvé jméno. Už nic nevadí, ani obava ani strach a…
Autor: Lubos
Spisovatel, důchodce, člen Sekulárního františkánského řádu OFS, žije v Plzni. Navštěvuje františkánskou farnost. Zahrádkář.
Izrael haleluja
Izrael – haleluja Ještě slunce svítí a z hvězd nemizí andělů stopy vedle tvých a v čase samoty do klubíčka schoulený v náručí pouště hledáš stín. Máš jen jedno přání a nyní žít zanechat trápení a nyní žít ani minulost ani budoucnost a nyní žít. Měníš jen to, kam dosáhne tvá ruka chodíš jen tam,…
Pšouch všemocný
Upšouch jsem se v tramvaji jedné paní u hlavy Naštěstí seděla a elegantně omdlela. Lidé hnedka vedou řeči o nemravném chování Jedni, že je to jen křečí a přírody volání. Kdo určuje co je správné a co zase správné není? Za co mohou politici Za co zase Unie? Nakonec se prokázalo že za vše může…
Klaun co se nesměje
Jak smutno Netopýři loví opozdilý hmyz Jak černo Na nebi pořád stejný obraz Nešeptají dnes hvězdy mlčí v mracích Jak prázdno v mé duši nikdo není. Nikdo. Ve svěráku křičí má hlava k prasknutí. Milosrdenství je jediná skutečná šance jak zahodit sám sebe. Tolikrát jsem zradil člověka a sebe opustit nedovedu. Na kolenou jak trapný…
lehčí než vzduch
Motýl umí odolat větru Modlitba zničenému srdci
Kedlubny
Myslel jsem, že vymřeli trampové co v neděli na nádražích voněli divokým tymiánem. Celta už mi zetlela uzda na půdě mi visí šátek s uzlem ztratil se v kanadách pelech myší Já mám svoji chatrč malou u zahrádkářů v campu ve skleníku kamarády zelení jsou jak trampy Kedlubny jméno mají Johny, Wabi, Kid a Mary špenát, květák, mrkev, zelí…
V zahradě Eden zatím zavřeno
‘Jeho duše se pak navrátí do jeho těla a dva andělé k němu přijdou. Posadí ho a řeknou mu: „Kdo je tvůj Pán?“ Odpoví: „Můj Pán je Alláh.“ (Korán) Fáíd myslel na slova Koránu, když se lehce vznášel k nebeské bráně. „Takhle jsem si to přesně představoval.“, radoval se Fáid. „Bylo to pro tebe těžké?“, politovala…
Můj stín za mnou
Kriste jsi stále se mnou. Jsem to já, kdo tě často nevidí, jsem to já, kdo tě mnohdy neslyší, jsem to já, kdo otáčí se zády. Kriste jsi stále se mnou. Trpělivý, shovívavý a skromný, nevnucuješ se ani neprosazuješ, nenapomínáš, ani neopovrhuješ. Kriste jsi stále se mnou. Jsem to já, kdo tě často nevnímá, jsem…
Od poslední velké návštěvy
Uź dlouho nedostala Praha tak velký dar Sám Kristus přijel s tváří mladých a tisícem odstínů mladé lásky face to face tisíce tváří Pokoje a Radosti malované mistrem Theodorikem Giottem, Rafaelem a Rubensem malované Škrétou a Brandlem záře z temnost chrámů a všude Kristus z Taize se svíčkami v rukou světélka naděje, se zpěvy andělů…
