|
||||||
|
|
Ze sbírky Plzeňské litofánie
Hnědé oči byly neproniknutelné. A přece stačil jediný pohled, aby se zbláznil. Ruce měl najednou zbytečně dlouhé, nohy mu překážely, ústa suché řečiště. Díval se raději na žlutou hvězdu, přišitou na šatech, jak zmizela pod hromádkou látky a bot. Zmizelo i černé slovo Jude. V plavkách vypadala neznámá dívka jako bohyně z [...] Co ti mám říct, mé místo narození? Že tě uvádím ve všech mých dokladech? Bydlel jsem tu i s cestou do porodnice všehovšudy čtrnáct dnů. Z toho jsem se (počítám v průměru) padesát dvakrát pomočil a Dvacet osmkrát jsem ti odevzdal exkrement. Jediné, co na tobě miluji je lokálka, co čeká na vlak Praha Plzeň,
Čtyři řeky omývají chaos kolem tebe a kejklíři žehnají strašidlům kelímky s pěnou od piva, když se červenáš. Hlavně, aby ses nenudila. Nikdy neplač, ať slza nesmývá tvůj pudr velkoměsta, má malá, dětská slečno. Máš hlavu vzhůru a tvůj nosík čichá k nebesům. Jenže stejně víc jak na hvězdy, myslíš na na plné hospůdky a [...] Přidej do svého malého světa pár lidí a tvůj svět vyroste. Přidej do svého malého světa trochu víc štědrosti z lásky a tvůj malý svět zbohatne. Bývalas panenská, tajuplná Kafkovým stínem šinoucím se v křivolakých uličkách. Prostá, skromná a jen málokde blikala lampa tvým sladkým polibkům. Strom je živá socha Podzimní topoly Topoly jak švarní muži ve fraku Na tanec v řadě připravení S rukama zdviženýma na pozdrav Mrakům, veselým dámám v krinolínách zatancují menuet až přijde čas větru Konfety listí rozháží po rybníku Třešeň na jaře Tatínku proč zpívají ptáci? Jaru pro radost Tatínku proč zpívá máma na poli? Ženy i pole sejí pro [...] V knize Zachariáš jsou dva „klíčové verše: „Jdi do hor, přines dřevo a postav Chrám! (1:8). Druhý je: „A Bůh pohnul duchem Zerubábela.“(1:14). Zerubábel Mocný muž – hlavu do dlaní zkřivenou vzdychnul.
Ve městě [...] Tolik Básníků a tolik písní a přece se jimi svět nikdy nezaplní Nežil jsem zbytečně Řekl jsem : chci být básníkem. Učitel se zamyslel: „Básník musí umět pojmenovat, co ještě nemá název. Musí umět poručit tichu, ať nekřičí. Musí své srdce ochotně nabídnout jako závaží hloubkoměru. Musí snášet žár slunce, aby zrál jak víno.“ „Naučím se to!“ „Dobře, máš co [...] Extrémy v loužích slz. Zjednodušili život až k nežití ničili zlozvyky až ke smutku přestali sebevnímat až do své smrti
Nejedli až do přejedění nepili až do bezvědomí čekali s důsledností až se jejich malý svět očistí. Každý puntík vybarvili. Každou nedůležitou [...] ráj srdce Ztracený ráj Pár dětských snů a přání. Držet se mámy za ruku Proplést mlčky dlaně V květnové políbení. Ztracený ráj. Pro kletbu předků skrze temnou noc trestu Pára nad údolím řeky. ukrývá tajemství. Ztracený ráj Svitla naděje. Třesoucí rukou rozhrnout světlo. V poslední chvíli srdce mé puklo Ztratil se ráj Pozlátko babího léta Číše s mrtvou vodou. Pověz mi Bože Kde živá voda vytéká? Jen špitnul jsi Tvé srdce je [...] |
|||||
|
Copyright © 2010 Lubos Kolafa Litery - All Rights Reserved |
||||||
