Peříčko vánoc položí Bůh každým rokem do naší dlaně,

abychom jeho poselství donesli co nejdál.

S Láskou jej chraňme a žijme s radostí obdarovaných.

Mám rád Jezulátko bez šatiček

a tiché kostely mne k nebi povznášejí

a třeba i usnout v lavici pod křížem

a jen tak s ním být a nic víc a nic méně.

Svět mne nutí uklízet hračky a ruší hry

a do snů vchází tisíce povinností

a do hlavy se tlačí propaganda světa

a všechny ty chamtivosti a pomsty.

A také lásky ruší poklidné moře vln

bouře trápí srdce a lži ničí hlavu.

Jsem z toho všeho unaven a oči se klíží

ponořen do vymyšlených románů.

Jen jedno jsem se ještě nenaučil:

umírat jako Umučený na kříži, ten samý rok

co se narodil a stal chlapcem tesaře

a učit druhé víře, jako On učil svou mámu.

Snad dozraji až na pokraji odchodu,

snad dozvím se své pravé jméno,

až před Ježíšem králem a Marií královnou

stanu nahý a bez hraček a snů.

Jedním snem jsem si už dnes jistý

Vesmír je složený z lásky

Je smutek co tíží a je smutek co léčí.

Smutek po Kristu přivádí duši zpět.

Je veselí, co přejde v bolest srdce

a je radost co duši odlehčí do nebe.

A jak se střídá den s nocí , tak i duše

dýchá smutek i radost, štěstí i bezmoc

na své pouti padá a znovu vstává,

ale jen tehdy se znovu k pouti přiměje,

 když vidí svůj cíl  hvězdou ozářený.

Proto každým rokem od pradávna

znovu a znovu rozsvěcují čisté duše

světlo z Bethleema, aby naděje ožila

a do duše vlila novou touhou žít.

Není duše pražádné, která by světlo svící

odsoudila a zhasila je s nenávistí, protože

plamének bezmocný je vnitřní silou

touhy po něčem tajemně vzdáleném.

A také i ten, kdo vzteky mečem sráží svíce

a jak hlavy nepřátel vše nenávidí,

doma pak tu svoji svíci rozžíná

a jí svěřuje svůj žal.

Dva dědkové, když se potkají
úkosem na sebe hledí
a ptají se potají,
zde o druhém něco vědí.

Jak poznat se po letech?
Podoba se mění a čas letí
jedno však už skromně vědí,
že svět se bez nich mění.

Upšouch jsem se v tramvaji
jedné paní u hlavy
Naštěstí seděla
a elegantně omdlela.
Lidé hnedka vedou řeči
o nemravném chování
Jedni, že je to jen křečí
a přírody volání.
Kdo určuje co je správné
a co zase správné není?
Za co mohou politici
Za co zase Unie?
Nakonec se prokázalo
že za vše může emigrace
prezident
a čínské delegace.
Pšouch vyvanul z tramvaje
a pravda se zjevila:
politiku dělají
Češi v noci v tramvaji.
Paní co omdlela
Populární nebyla.