Lubos Kolafa Litery

Stroj času tiká  jako kyvadlové hodiny v obýváku. Pomalé tik a za chvíli tak. Z jiného úhlu pohledu se dějiny odvíjí jako zrychlený film. Čas rychle střídá jaro, léto podzim, zima, dětství dospělost stáří. Ještě před pár stovkami let neexistovali cesty, domy byly dřevěné, tu nějaký Germán, tu nějaký Slova. Občas [...]

Z cyklu zamýšlení

Dřevorubec z Velhartic slíbil významné osobnosti (v sedmdesátých letech dvacátého století), panu Werichovi, naplnit dřevník naštípaným dřevem.Pila a sekyra srostly s rukou dřevorubce, protože pracovaly neúnavně celý den. Zpocený a utahaný dřevorubec hlásil večer panu Werichovi: „Mistře, jsem s prací hotov.“

Pan Werich děkovně pokýval hlavou a zeptal se: „Kolik jsem dlužný?“

„Co dáte mistře.“

Mistr se usmál [...]

Z cyklu zamýšlení

„Chutnalo ti ?“

„Miláčku vaříš skoro, jako moje máma“

„Jenom skoro?“,zatvářila se novomanželka smutně.

„Ona nevařila sojové maso.“

„Sojové maso je zdravější“,namítla novomanželka.

„Asi ano.“, zatvářil se manžel.

„Ty bys jedl jen prasata,“ zaútočila žena.

„Sojový maso chutná jako toaletní papír.“

„Takže ti to vůbec nechutnalo!“, zlobila se jeho nová stará, „Vrať se ke své mámě.“

Muž se zakabonil [...]

Z cyklu zamýšlení

Revoluce ustřelila zámek otroctví.

Mozek osvobozen.

Mozku dělej si co chceš. Je svoboda.

Otroci si mozek dlouze prohlíželi. Snažili se ho prodat. Nešlo to.

„Co s tím máme dělat?!,“ptali se.

Všichni krčili rameny: „Dělej si co chceš.

Ptal jsem se lidí: „Jak žijete , po revoluci?“

Jeden mi vyprávěl:“ Dal jsem si ruce do kapes. Koupil jsem si [...]

Z cyklu zamýšlení

Nemohl jsem v mrazu nastartovat auto.

A víš co se stalo? Věc neuvěřitelná.

Našel se Čech, co sám od sebe nabídl pomoc.

Řekl drsně, aby nebyl považován za slabocha: “ Máš lano?!“

„Mám.“

„Tak si ho přivaž“

Neřekl kam. Poznal jsem, že nemyslí na krk .

Muž vzal lano, přidělal ke svému autu a pak mne roztáhnul.

Rozvázal lano, [...]

Z cyklu zamýšlení

Když mám jistotu, nedostává se mi pochybnosti. Mám-li pochybnost, přál bych si více jistoty. Jsem-li smuten, chci se radovat. Směji-li se , stydím se za povrchnost.V domě smutku myslím na život. Mám otázku. Je přeměna housenky v motýla vůbec smrt? Z gotickém chrámu je cítit kadidlo všech jistot a pochybností. Pláč i [...]

Z cyklu zamýšlení

Kulečník. Kul Kulu koulel kulelem na Koulelu. Kulal nekoulel.Koukal na Kulu jak koulí Kulu na Kulelu. Kulal neměl kulu ke koulení . Kulal , Kula i Kul byli kulatí.Kromě koulí žijí na Kulelu i nekoule. . Nekoule občas koulnou do koulí a ty se koulí tam, kam je nekoule dokoulí. Koulí [...]

Z cyklu zamýšlení

Koukal jsem, jak chodí lidé.

Muži chodí jako kovbojové, námořníci, úředníčci, furianti, podnikatelé , lékaři.

Chlapy kráčí skoro stejně.

Ženy svůj krok a pohyby mění .

Podle toho co se děje a co potřebují.

Koketa. Stařena. Šťastná žena. Ztrápená a skleslá.

Na plese jinak nežli k šéfovi.

Na rande jinak nežli do práce.

Mají potřebu neustále mluvit.

Doufám, že se už chystá [...]

Z cyklu zamýšlení

Remízky české. Hezké jste. Hezké.Zaječí útulek uprostřed polí. Hrazená města koroptví. Symbol klidu .Uprostřed polí remízek a k němu klikatá cesta. Modré chrpy a rudý mák. Polibek skřivánčí. Houslí tón. Chvilku si posedíš tuláku. A vdechneš oblohu. A k obilí prachu přivoníš. Slunce pod hlavu. Každý má právo spočinout. Ale jen [...]

Z cyklu zamýšlení

Na břehu řeky seděl rybář. Pruty se ani nehnuly.
„Kam tečeš,  řeko lakomá? Není tě vůbec konec!“
“ Pluji si za svým mořem,“odpověděla řeka.
„A je ti všechno jedno? Nic jiného nevnímáš? Moře tě nakonec pohltí.“
„Co bys chtěl? „, zeptala se řeka.
„Rybu bych chtěl.“
Chytil rybu. dal ji do saku a znovu nahodil prut.
„Řeko? “
„Ano?“
„A co [...]