červ

O dnešní době a troše štěstí

Při loveckém pochodu jsem narazil na zvláštní velký strom. Zpola mu chyběly větve. Vylezl jsem nahoru a v kruně spatřil velkého červa. Lákaly ho mé letní lýkové boty. Zul jsem je a k mému údivu je začal požírat. Zároveň rychle rostl. Když zpucnul mé boty, byl už takových rozměrů, že by se mu vešel můj palec do pusy. Raději jsem strom opustil. Když jsem se po čase ohlédnul, neměl už strom žádné větve. Když jsem se ohlédnul podruhé, vlnil se celý obzor červem. Poslední dva náboje mé lovecké výzbroje skončily v chřtánu červa, který nedaleko ode mne skonal v rozměrech té největší Lochnesky.

Povzbuzen svým vítězství, zažaloval jsem výrobce lýkové obuvi. Spor jsem vyhrál. Výrobci chybělo v návodu na používání obuvi varování, že obuv nemáme dávat žrát červům.

Žiji z dosti slušné obuvnické renty a dávám za mírnou cenu rady, jak vítězit nad životem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Na procházce hlavou a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *