Z cyklu zamýšlení nad Biblí
Mladík se dopustil chyby. Pobláznil velmi mladičkou dívku a ona otěhotněla. Přestal jí proto milovat. Byl krutý. Mládí je nelítostné, protože si neuvědomuje následky svých činů. Milosrdní lidé mladíkovi vážnou chybu odpustili.Dívka jej nenáviděla, protože nechala dítě potratit. Celý život měla černou šmouhu na svém srdci a už nikdy neměla děti.
.
Skupina lidí v jedné instituci se dopustila vážné chyby při rozhodování. Lidé, kteří utrpěli ztráty kvůli chybě oné skupiny, již dávno zemřeli. Spravedliví lidé přesto chybu vytiskly do učebnic a tak se chyba stala průvodním znakem oné skupiny i v dalším tisíciletí..Potomci poškozených přestali proto důvěřovat ve skupiny. Milosrdní nechali skupinu žít v jejích potomcích. Dali jim šanci Spravedliví naopak dodnes žádají o zrušení instituce, jež chybovala. Mají strach, aby se chyba neopakovala.
Kladu si otázku, zdy by měli synové trpět za své otce? Zda je spravedlivé připomínat chyby otců, nebo milosrdné dát synům novou a čistou šanci.
Myšlení Boží je jiné nežli myšlení lidské. Bůh odpustil, tam, kde bychom my lidé nikdy neodpustili a potrestal tam, kde bychom my, lidé, většinou odpustili.
Kdo je bez chyby ať hodí kamenem. Někdo by rád hodil, někdo nechá klesnout trestající ruku. Někdo hodí, aby zakryl své chyby. Jiný upustí kámen a prosí za odpuštění svých vlastních chyb.
Bůh předložil kámen i milost. .Záleží jenom na nás co ve svém srdci zvolíme. Trest a nebo odpuštění.
Bůh připustil církve a je jenom na nás, jak se postavíme k jejich historii. Je jenom na nás , zda dáme nové generaci novou šanci.