Koleje na obzoru
v bod jeden splétají
kéž moje cesty rozličné
setkají se s tebou Bože
vejít v pokoj boží přítomnosti
bez traumat každodenních
Květy včely přijímají
se sladkým polibkem
Vosy se do ovoce
bez zábran prokoušou
vejít v pokoj boží přítomnosti
odevzdat starosti dne
semínka nepatrná
v plody vyrostou
a praménky z hor
v mohutnou řeku
vejít v pokoj boží přítomnosti
a odevzdat svévoli
jen tak s tebou být
v laskavé náruči
přátelství tvé lásky
žít a žít a žít
vejít v pokoj boží přítomnosti
každý den a každou chvíli
Svět je krásný
a lid v něm
jak ve vonné lázni
pak každý den
Literární a jiné pokusy Luboše Antonína Františka Kolafy
