Někdy teskním
Nad slzavým údolím
Nad údolím smrti
V mlze se ztrácím
Jde o to, že smysl
Smysl života chybí
Že marnost vítězí
A bílý květ uvadá
Miro Žbirka mi podá
biely kvet a můžeš
mi ho závidět
dává mi ho s úsměvem
Na svetlo vždy vyjde s tmou
Nechám ti v ňom smútok snov
Tak sa priprav na život s ním
Priprav na život s ním ©
Děkuji Miro za sen
Za naději pro každý den
Už se neptám
co jsem udělal špatně
Vše se tulí k sobě
Plnost i prázdnota
Smysl i nesmysl
I bílý květ, co neuvadá
Beru život s úsměvem
Nejsem na tom ani lépe
Ani hůřeji než dřív
než všichni kolem mne
Jsem člověk, kterému
lze podat bílý květ
I když třeba jen umělý
když je podán s úsměvem
©Miro Žbirka Biely kvet
Literární a jiné pokusy Luboše Antonína Františka Kolafy
