Nietzche

Z cyklu zamýšlení

„To co jsem viděl a slyšel, to mohu říci, ale nemohu popsat, co jsem cítil“,šeptal muž zhroucený na soudní židli, s hlavou hluboko v dlaních.

„Pane svědku! „, řekl unaveným hlasem soudce,“Pane svědku, nemůžete mluvit z místa pro předvolání. Musíte předstoupit před soud.“ Pak pokynul oběma strážníkům, aby jej podepřeli a přivedli k místu pro svědectví. Přinesli ho i se židlí.

„Pane svědku, prosím popište, co se stalo.“

„Se vší úctou, kterou mám k vašemu soudu, to nejde.“

„Pokuste se.“ Pokynul soudce a jeho ruka vystřelila směrem k muži. Do muže pronikala energie, stejně jako ocelový vrták proniká do měkkého dřeva.

Muž se ocitl v bublině záře, jež jako batyskaf obepjala jeho tělo, a plný síly se vznášel kousek nad podlahou. Jeho oči se rozsvítily, jako se rozsvítí reflektory, po zapnutí.

„Z počátku to bylo hrozné, zdálo se mi, že vše kolem mne zemřelo. Ale to bylo…bylo to jen zpočátku, pak jsem byl ujištěn, že se nic nestalo, nic se nezměnilo, vše zůstává při starém. Musím říci… potvrzuji přede všemi a pod přísahou, že život funguje, probíhá dál… tak jak to bylo a má být.“

„Děkuji to stačí.“ Ruka soudce klesla a bublina kolem svědka zmizela. Zhroucený na židli, klesnul ještě hlouběji, jako by už nežil, jako by umíral, jako když splaskává pouťový balónek. Stráž jej odnesla i se židlí.

Soudce klepl kladívkem: „Další svědek.“

Všichni další svědci svorně dosvědčili, že ona souzená událost, nijak neovlivnila jejich životy. Vše probíhá dál, jako i před tím.

„Obžalovaný Nietzsche, předstupte před soud a zopakujte, co jste v inkriminované době prohlásil.“

„Prohlásil jsem, že Bůh zemřel.“

„Všichni svědci této události však proti vám svědčí, že po vašem výroku se nic zvláštního nestalo, nikdo nic nepozoroval. Mohl byste se k tomu vyjádřit?“

„Bůh pro ně zemřel již před tím. Pro mě zemřel právě v tu chvíli. Pro někoho teprve zemře.“

„Váš současný výrok dosvědčuje totéž. Ačkoliv Bůh zemřel, stále žije. Ačkoliv jste tedy souzen pro váš výrok, že Bůh zemřel, zároveň jste osvobozen od soudu, neboť Bůh nezemřel, jak jste mylně tvrdil. Tímto uzavírám soud Nietzsche versus Bůh. Verditkt zní : nevinen.“

Když Nietzche odcházel ze soudní síně, otočil se a hrdě prohlásil : „A přece zemřel.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Na procházce hlavou a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *