Temná noc
Ke všemu obrátit se zády
už nic není a už na ničem nesejde.
A vzpomínky jsou jak teplé letní nebe
rozsvěcují a zhasínají jedna podruhé.
A když i to poslední pouto zmizí,
pak otevřou se dveře a postava v bílém,
s úsměvem a radostí vysloví mé jméno.
Už nic nevadí, ani obava ani strach
a zůstala jen úplná radost z přivítání
A právě kvůli téhle jedné chvíli
jsem putoval celý život.
Kvůli lásce a něze,
cestou plnou kamení a bláta
vystoupal jsem až k vrcholku hory
na níž září vzkříšený.
A noční bdění
Náhlé ze spánku probuzení
a já vím, že mne miluješ.
Nevěřím, jak dřív ve tvoji lásku
já už vím, že mne miluješ,
vím to s naprostou jistotou
obyčejně a bez ovací
bez svatebního obřadu.
Ano. To jsem ti přiznal už dávno.
Ano. To jsem vyznal mnohokráte
i s rukama rozpřaženýma do kříže
na podlaze kostela.
Tohle vyznání je, ale něco jiného.
To je jistota o tvé lásce
Aniž bych cokoliv slíbil na oplátku.
Aniž bych vlastnil jakoukoliv zásluhu.
Nyní už není nic důležité ani přednější.
Žádná jistota není větší.
Kristus mne miluje.