Spolu s nimi

z cyklu Zefýr

 

Ježíš stoloval s hříšníky….

„Oni tě všichni berou jako zázračného muže, proroka.“, řekl muž, který nevypadal nijak chudě,“Odvolávám se na tvoji pověst, jež tě předchází, a prosím, abys prominul, moji otázku.“

Ježíš přikývnul.

„Co přinášíš těm, kteří si vědí rady se životem a nepotřebují návod od druhých lidí?“

„Jedna věc ti chybí.“

„Mám úspěch v obchodě, mám velkou rodinu, mám hlas u vlivných, nuzní neodcházejí ode mne s prázdnou. Bůh mi žehná. Co mi chybí?“

„Touha vidět Boha.“

„Navštěvuji chrám, každým rokem.“

„Mluvíš pravdu. Minulý rok byla návštěva chrámu pro tebe dobrým počinem.“

Muž se zarazil. Zahlédl sebe v Ježíšových očích.Zahlédl sebe, jak výhodně prodal své zboží do chrámové jídelny.

„Je touha vidět Boha již nyní až tak důležitá? Uvidím jej při vzkříšení.“

Ježíš odpověděl: „Jeden muž prodal veškerý svůj majetek, aby získal perlu vysoké hodnoty.Nebyl to výhodný obchod. Veškerý majetek tak vtěsnal do jediné perly. Stačilo jí ztratit a ztratil by všechno co kdy vlastnil. Stačilo být oloupen o jedinou perlu a stal by se žebrákem. Proč jí toužil mít?“

Muž se zamyslel a řekl: „Myslím, že to byl smysl jeho počínání. Došel do svého cíle. Získal perlu a už nic víc nepotřeboval.“

„A právě tahle jedna věc ti chybí.“

Ostatní si všimnuli soukromého rozhovoru mezi Ježíšem a bohatým obchodníkem a zvolali: „Chceš mít našeho hosta jenom pro sebe?“

Muž vstal a uklonil se ostatním: „Ano. Máte pravdu. To bych si přál. Zaplatím vám všechno jídlo i pití, necháte-li mne s ním i nadále o samotě hovořit.“

Jenže ani hosté, ani Ježíš si to nepřáli.

Jiný muž, populární bavič a společník, v objetí dvou krásných žen, se zeptal: „Pane, proslýchá se, že si neodříkáš požitků. Nakonec, jsi tu právě dnes s námi.“

„Bůh miluje každého člověka.“, odvětil Ježíš.

„Nežiji podle zákona, nemám manželku a přesto mám mnoho potomků.“, zasmál se muž a obdivně přičichnul k parfému jedné z žen, „Přesto mne Bůh miluje?“

Milosrdenství chci, a ne oběť. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky. Nemiluje tvé hříchy, ty jsou mu odporné, ale miluje tebe.“

„Co mi radíš?,“usmál se muž.

„Miluj svého Boha, víc nežli tyto.“

Jiný muž, který sledoval pozorně rozhovor, prohlásil: „Líbí se mi, že nevyučuješ zákon, ale vztah.“

„Nevyplývá-li zákon ze vztahu, je to nástroj k mučení, ne k nápravě a ochraně.“, odvětil Ježíš.

„Nemyslím si, že budeš příliš populární. Myslím, že moji přátelé, budou skřípat zuby, až uslyší, co učíš.“

„Neučím, co je mé. Učím, co čtu v zákoně. Miluj Boha a bližního svého.“

„Farizeové se bojí Boha jinak nežli ty. V citlivých místech strachu jste rozdílní. Nepřežiješ.“

„Já nemám přežít, ale vy můžete. Kdo mne následuje, získá život.“

„Odpuštění a život jsou dary od Boha. Jak to, že říkáš, že získáme život?“

Matouš prohlásil:“ Naše postavení, před lidmi se nezměnilo od mého mládí. Jsme opovrhováni. Před Bohem se naše postavení změnilo právě dnes. Věřím ti Ježíši.“

Ježíš se usmál a vzal Matouše kolem ramen: „ Nezjevilo ti to tělo a krev, ale Otec. Jedině on dává odpuštění a život. Každému, kdo se přiznává ke mně, přiznává se k otci. Kdo pije tento pohár se mnou, bude jej pít i v oblastech mého Otce.“

Ostatní tomu rozuměli jenom tak, že zdvihli své poháry a připili si na Ježíšův úspěch.

Doprovodili pak svého hosta až před Dům Celníků.

 

Když uviděli farizeové vycházet Ježíše z domu celníka spolu s celníky, řekli jeho učedníkům: „Proč váš mistr jí a pije s celníky a hříšníky? Jak to, že je přijímá? Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší!“ Když viděli, jak se Ježíš loučí se svými hostiteli v lásce a objetí, skřípali zuby a odešli, aby nebyli terčem provokativního posměchu. Kdo se staví proti zavedenému řádu, je buřič. Zatknou jej při vhodnější příležitosti. Až nebude s lidmi.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zefýr a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *