Z cyklu zamýšlení

Každou vteřinu se stane miliardy událostí. Podobají se malému bodu na obrazu. I vzájemně propojené body – události – vytváří jen malou plošku. Teprve s odstupem času vybarví okamžiky větší plochu.Jmenuje se můj život.

Jaké poučení? Vše co udělám dnes , má vliv na život celku!

Dostal jsem strach se pohnout! Zodpovědnost a ohleduplnost mi sedly na šíji.

Pátrám, jakou barvu má skvrnka, kterou jsem přispěl do celku. Jak je nepatrná! A skoro šedivá.

Má smysl, někam se hýbat? Má smysl, dál se vybarvovat?

Uvědomil jsem si, že když se nepohnu, bude to mít neblahý vliv na příští události.Ti co se nikam nehýbou, totiž ucpávají cestu druhým. Začal jsem zase žít.

Co mám navíc? Jsem zvědavý jak vybarvuji můj život. Jenže: zdá se že jsem se nazbavil odstínu šedi.

Ach já ubohý člověk! Kdo mne zachrání ze stroje času?

Mám však soukromý lék. Když koukám na skvrnky svých sousedů, jsou také šedivé.