příběhy mě stále častějirozpláčoua dojemná hudba a textpomyšlení na nejistotuna marnost času.Jen málo se směji- to je fakt.Co bývalo směšnéuž mě nerozveselí.smích je pro mne pláčUž se za slzy nestydím.Plakal jsem i jako dítě?Nepamatuji se.Buď nebyl důvod anebojsem zapomenul.Nepláču nad svým životemi když jsem ho možnápromarnil.Asi bych žil jinakjinak se rozhodoval.Ale co?Možná se vrátím?Nebo jsem…