Recenze knihy

Evropa rytířů a králů je v pohybu. Sbírá se armáda pro čtvrtou křížovou výpravu, italskými městy vane duch vzpoury. V Assisi se měšťané chopili zbraní a svrhli nadvládu šlechty. Ti nahoře bojují o moc a peníze – ti dole o holý život. Francesko, syn bohatého kupce Bernardona, doufá, že s pomocí majetku svého otce naplní svůj sen – být pasován na rytíře a na koni, s mečem po boku, vyrazit za velkým dobrodružstvím. Otec ho podporuje, ale jen do dne, kdy se Francesko vzbouří proti moci těch peněz, kterými dosud tak plýtval.

Dva kamarádi, Riko a Dino, nejchudší z chudých, v opuštěné oslí stáji u hradeb města přemáhají hlad a zimu, jak to jde. Bída je nepřipravila ani o veselou mysl, ani o velké touhy, ale k jejich uskutečnění jim chybí právě to, čeho mají nadbytek synové boháčů.

Sny a touhy mládí, vzpoury a dramatické střety – to vše se dává do pohybu onoho dne, kdy zlatá mládež v Assisi pořádá svou velkou slavnost jara…

Bonusy:
Plakát ke knize

Oldřich Selucký Vzpoura v Assisi

Oldřich Selucký Vzpoura v Assisi

Ponořit se do ticha kostela

až k širé smrti

pod prázdným křížem

se všemi co touží

žít.

Otevřít dlaně k pustině

nemít už nic

a sebe už nevlastnit

od  srdce odevzdat

klíč.

A doufat že klíčí naděje

z kořínků víry

že láska je silnější

z přání zase s Pánem

 být

 

Nicotné pusto až k smrti

v kostelech bez Pána

je důvodem k radosti.

včera tu  byl – budeme zas

žít

Prázdnota je potvrzením plnosti

smrt je důkazem života

Hrob je výsledkem početí

Tmu střídá světlo.

Slyšíš co v dáli tiše zní?

Andělé už zpívají

Jako pták koupat se v povětří

a vonět si k náručí Boží

Jeden kříž vytvořil trojí stín

Boží  a dva lidské

A přece nás miluješ

a omýváš záda otrokům

Koupat se v náručí Boží

a na vše zapomenout

a jen tak žít očistou

Nad Prahou stověžatou

splašili se ptáci k větru

ptají se: k čemu je to

že zvoní se

když jen v nebi

je svoboda Božích dětí

Zvony ať bijí v srdcích

Prokletá pýcho
kterás mi nalhala
že moji bližní mne nejsou hodni

A tak jsem přišel o mnoho ohyčejných lidí
kteří mne milovali

Prokletá pýcho
kterás uzamkla
mysl mou v netoleranci

A tak jsem neslyšel mnoho moudrosti
těch co jí posbírali

Prokletá pýcho
kterás mi namluvila
že hoden jsem lepšího života

A tak jsem jsem jenom čekal
a nikdy jsem nežil

Teprve láska Kristova
odhalila
že jsem nejmenší z menších
že darem je každý den
že v každém člověku
jsi Ty.

Blaze těm co žijí život jako dar.

 

Podzim snídá jaro s létem

namazané ranní mlhou.

Paní učitelka už v šest ráno

sbírá v parku pro děti kaštany

aby si mohly hrát na zvířátka.

Až budou sesbírány plody

zemře i všechno listí

jenom pár z nich bude mít náhrobek

na dětských kolážích.

V pondělí ráno

však máme ještě celý týden

před sebou.