U Kulele

Z cyklu zamýšlení

Kulečník. Kul Kulu koulel kulelem na Koulelu. Kulal nekoulel.Koukal na Kulu jak koulí Kulu na Kulelu. Kulal neměl kulu ke koulení . Kulal , Kula i Kul byli kulatí.Kromě koulí žijí na Kulelu i nekoule. . Nekoule občas koulnou do koulí a ty se koulí tam, kam je nekoule dokoulí. Koulí přitom i do jiných koulí, aby se v tom nekouleli sami. Ani já už se v tom nevyznám, kdo je koule , kdo koulí či nekoulí.A jsem koule a koulím či nekoulím. Nekoule asi nejsem,. protože jsem ještě nikoho nikam nedokoulel. Kam se kouknu všude se nkoulí koule. Jak je to se mnou? Měl bych se také koulet? A v tom se to stalo. Šťouch! Ani nevím jestli od koule či nekoule. Koulí se mnou parádně. Koulím se, ani nevím jak. Kam se dokoulím, nevím. O tom rozhodují nekoule.Chvilku jsem rád , že se koulím, jako ostatní ,ale chvilku mě to už nebaví, protože se koulím nedobrovolně. Zastavil jsem se. Kolem mne se všechno koulí a já nic. Začínám být nespokojený s koulecím klidem. Už aby přišel převrat. To bude koulí. Budeme se koulet. Kulel do kulela. Kula do kuleho , koule do koule. Ať žijí nekoule.

Příspěvek byl publikován v rubrice Na procházce hlavou a jeho autorem je Lubos. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *